Krajské listy vydaly rozhovor s majitelkou skupiny Abydos Olgou Kupec. Zhodnocení 25ti letého vývoje a vyhlídky do budoucích let najdete v přepisu níže nebo v listech na str. 21.

Firma slaví významné výročí. Co osobně pro vás znamená, pokud se v čase ohlédnete zpětně?

Je to pro mě známka toho, že jsme ušli obrovský kus cesty. Jsem ve firmě od jejího zrodu a vidím ten vývoj a prakticky neustálý posun vpřed. Sotva jsme dosáhli jednoho cíle, už jsme věděli, jaký bude ten další. A to i přesto, že slévárenství je poměrně těžkopádný průmysl a jeho modernizace není snadná. Považuji to za úspěch celé firmy a jsem vděčná všem, kteří tomu napomohli.

Nové technologie, modernizace prostor… Jste firmou, která do svého rozvoje pravidelně investuje desítky milionů korun. Nyní je to samotný výrobní závod. Jak velká je to investice, jak ji rozkládáte a jak je vůbec náročné ji v současné době realizovat?

Investice společnosti Abydos Idea ze skupiny Abydos do nové výrobní haly je opravdu velká, ale zároveň musím říct, že zhruba z jedné třetiny podpořena z Evropského fondu pro regionální rozvoj / Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Díky revitalizaci brownfieldu vznikne nová moderní lakovna. Jedním z našich primárních dlouhodobých cílů je, abychom byli ekonomicky zdravá firma, na tuto investici jsme se tedy dopředu připravili. Musím zaklepat, že zatím se vše daří podle plánů. Snad se to tak bude vyvíjet i nadále. Dokončení projektu plánujeme na podzim 2022.

Události posledních měsíců a vlastně už i let obecně značně prověřily dodavatelsko-odběratelské řetězce. Skokové zdražování vstupů, nedostatek výrobního materiálu, personální nedostatek. Jak se daří se s jednotlivými nástrahami současnosti vypořádat?

Daří se nám to se stále větším vypětím sil. Naštěstí máme dostatek zakázek, které s pokorou zpracováváme, abychom si i do budoucna udrželi spokojené zákazníky. To je pro nás skvělá situace a potvrzení toho, že jsou s námi zákazníci spokojeni. Horší je to s dodávkou materiálů a výkyvem cen. Nemůžeme se nyní dostatečně předzásobit a připravit se tak na výpadky dodavatelů, protože z důvodu stavby nové haly máme omezené skladovací možnosti a musíme řídit cashlow. Personální nedostatek je pro nás dlouhodobá výzva. Víme o tom, že je u nás práce opravdu náročná, ale snažíme se to zaměstnancům kompenzovat. Navíc dáváme našim zaměstnancům jistotu stabilní zavedené firmy a v posledních týdnech se začíná ukazovat, že v dnešní době už to není žádná samozřejmost. Uchazeči o zaměstnání to pomalu zase začínají oceňovat. Děláme vše pro to, aby firma dobře fungovala. Aktuálně ve spolupráci s mezinárodní společností pracujeme na rozvoji a optimalizaci výrobních procesů a řízení firmy.

Zaměstnanec je pro Abydos ta největší hodnota. Jak se u vás mají? Jak velký máte kmen a jaká je jeho struktura? Jaký je zde podíl zahraničních pracovníků?

Poměr českých a zahraničních pracovníků je zhruba jedna ku jedné. Na otázku, jak se u nás mají, byste se ale měl zeptat spíše jich samotných. Snažíme se však, aby i přes fyzicky náročnou práci byli spokojeni. Stále něco zlepšujeme a inovujeme pracovní prostředí. Chceme, aby měli dobré zázemí. I proto pravidelně od zaměstnanců zjišťujeme, co by jim v práci pomohlo nebo co by vylepšili. I tak se nám ale stává, že například brusič po pár dnech zjistí, že na tu práci fyzicky nemá, a odejde. Je to škoda, protože z našich zkušeností víme, že první týdny jsou nejnáročnější, ale pak se to skokově zlepší a tělo si zvykne. I proto nováčci prochází tříměsíčním adaptačním programem, kde procházejí tréninkovými centry. Trenéři jsou jak z řad českých pracovníků, tak i zahraničních. Všichni tedy mají možnost postupu na vyšší pozice. A když je zaměstnanec šikovný, většinou se docela rychle vypracuje na vyšší pozici. Troufám si říct, že práce u nás není stereotypní.

Blízkost výrobního závodu ke státní hranici je vzhledem k zaměření na export nespornou výhodou, stále však kraj není napojen na německou dálniční síť a vlastně ani na tu českou. Jak je na tom v tomto světle Abydos s logistikou?

Ano, napojení na dálniční síť v obou směrech by nám značně usnadnilo práci. V oblasti logistiky je pro nás klíčové včasné doručení dodávky k zákazníkům. Nabízíme také službu skladování odlitků a doručení „just in time“. I přesto, že tedy situace není ideální, jsme flexibilní.

Jaká další specifika má pro vaši firmu podnikání v Karlovarském kraji? Jaké změny byste zde uvítala?

Zrovna nedávno jsme na toto téma vedli diskuzi v rámci KVIFF. Náš region má svá specifika, která musíme přijmout. Pro nás jako zaměstnavatele je například nevýhoda blízkost německých hranic a nutnost dorovnávat německé platy, aby u nás lidi byli ochotni pracovat. Jako první změnu, kterou bych v regionu uvítala, musím uvést již zmíněnou infrastrukturu, ta je opravdu zásadní. V současné době chceme také zabojovat o posílení regionální dopravy. To by nám usnadnilo situaci s dopravou našich zaměstnanců, kteří dojíždějí z celého regionu. Nyní to řešíme vlastními silami. Dále bych apelovala na rozvoj regionu, aby se u nás udrželi mladí a šikovní lidé. To úzce souvisí s dostatkem pracovních míst, a tedy i modernizací lázeňství. A v neposlední řadě důraz na kvalitní vzdělávání už od předškolního věku.

V čem spatřujete největší sílu Abydosu směrem ke konkurenci na trhu?

V kvalitě odvedené práce, ve spolehlivosti a schopnosti improvizovat. My jsme taková záchranná stanice pro odlitky, které jsou čím dál více technicky náročné. Ne vždy se podaří je dobře odlít, ale my je i přesto umíme zachránit. To je naše velká přidaná hodnota.

Kam směřuje vaše firma? Jaké máte před sebou cíle? Nejbližší i ty vzdálenější?

Nejbližší cíle jsou spjaty s dokončením nové výrobní haly, jejím technologickým vybavením a hlavně personálním zajištěním. Má dlouhodobá vize je, že Abydos bude „high-tech manufaktura“. A co si pod tím představit? Stále zůstane důraz na zaměstnance a jejich tvrdou práci, ale s tím, že se do firmy implementují moderní technologie a informační systémy. Slévárenství je sice na jedné straně dinosaurus, ale stále drží krok s ostatním průmyslem. Za poslední desetiletí se obor hodně proměnil a nové technologie, jako jsou simulace, průmysl 4.0, robotizace apod., ho opět posunou dále.

Jaké osobní cíle před sebe stavíte?

Podílet se na udržení výroby v regionu. Věřím, že region má v sobě ještě skrytý potenciál. A také přispět k tomu, aby si slévárenství i přes green deal udrželo své místo v EU. Osobně vnímám jako svou zodpovědnost podílet se i na věcech, které mají větší společenský, sociální a kulturní přesah. Proto dlouhodobě podporujeme například postiženou Danielku, kterou vychovává náš zaměstnanec a je na to sám. Snažíme se podporovat mladé talentované lidi, technické vzdělávání už od útlého věku, spolupracujeme s Hospicem sv. Jiří v Chebu atd.

Celý rozhovor k nalezení také na str. 21 v Krajské listy 01/2022.